Článek analyzuje pojetí optimismu, radosti a entusiasmu jako důležitých rysů českého anarchismu konce 19. století. Byla nalezena častá tematizace síly, zdraví a přirozeného, morálkou nezatíženého, přístupu k životu a k sexualitě.
Předmětem analýzy jsou texty českých anarchistických časopisů, které vycházely v 90. letech 19. století a počátkem 20. století, konkrétně Omladiny, Nového kultu, Volných listů a Volného ducha, přičemž analyzovány jsou nejen beletristické texty, ale i odborné, esejistické apod., a to od českých autorů i překlady. Prvky nadšení z těla a tělesného zdraví je porovnán s kulturně-sociálním okolím a byl vysledován zdroj tohoto nadšení.
Prezentaci této problematiky v anarchistických časopisech ovlivňuje kombinace minimálně dvou aspektů: specifická recepce filozofií F. Nietzscheho a M.
Stirnera na straně jedné a pohled dobových přírodních věd na zdravé lidské tělo na straně druhé.