Publikace na Pedagogická fakulta |
2012
Abstrakt
Studie se zabývá problematikou prostoru v tomto románu. Ten je zde zobrazen jako prostor vnímaný především vizuálně a emociálně samotnou vypravěčkou, která představuje alter ego autorky.
Protagonistka románu se po téměř třiceti letech vrací na místa svého dětství. Má radost z okolní přírody, která zůstala téměř stejná, avšak velkým šokem je návštěva bývalých německých vesnic - místo nich nachází jen ruiny.
Autorka se soustřeďuje na zobrazení krajiny jak městské (zejména Praha a Zábřeh), tak volné, přírodní (jurské pastviny, Haná apod.). Prostory jsou často znovu vytvářeny ve vzpomínkách.
Středobodem textu je zahrada. Právě ta představuje pro autorku onu vlast / Heimat, o které píše.