Hra doprovodů je při přípravě budoucího učitele hudební výchovy omezena na několik málo modelů. Jejich hlavním kritériem je jednoduchost i jistá schematičnost, jež má zajistit snadný výběr doprovodného modelu z malého množství možností.
Spektrum doprovodů však může být pestřejší a přesto jejich hra může být nenáročná. Nabízejí se totiž prodlevy a ostinata, a to dokonce ve vícehlasých podobách.
Jejich znění je méně obvyklé, na jejich tvorbě se mohou podílet i žáci, kteří je navíc mohou také sami provádět jak vokálně, tak instrumentálně. Jsou tedy předpokladem pro uplatnění tvořivých aktivit.
Zároveň viditelně splňují kritéria přiměřenosti návaznosti: podoby takových doprovodů jsou variabilní, takže je lze přizpůsobovat nejen charakteru písní, ale také schopnostem a dovednostem interpretů.