Abstrakt
Ve stati tematizujeme problematiku atribučních tendencí pro dosahování životních cílů. Přinášíme vybrané výsledky pilotní studie realizované u studentů středního odborného učiliště (N - 128) v roce 2011.
Teoretická východiska pro nás představují atribučně motivační teorie B. Weinera a koncepce Původce - Pěšák R. de Charmse.
V pilotní studii se zaměřujeme na charakter atribučních strategií z hlediska životních cílů. Zároveň si klademe otázku, zda se studenti, kteří mají tendenci připisovat splnění životních cílů spíše vnitřním ovlivnitelným příčinám (úsilí, píle), odlišují od studentů, kteří připisují splnění cílů spíše vnějším neovlivnitelným příčinám (náhoda, štěstí), a to především v prospěchu, připisované důležitosti a subjektivn ím smyslu (instrumentalitě) učení pro dosahování těchto životních cílů.