Studie podrobně rozebírá angažovanou skladbu Michaulta Tailleventa z roku 1443, kterou hájil právo burgundského vévody Filipa Dobrého na část dědictví po dynastii Lucemburků. Konkrétně se jednalo o vévodství Lucemburské, své nároky opíral na dohody s Eliškou Zhořeleckou, vnučkou českého krále a římského císaře Karla IV.