Cíle: Cílem studie bylo zjistit, do jaké míry prožívají čeští senioři svůj život jako smysluplný, ověřit vztah mezi smyslem života a depresí a analyzovat prediktory smysluplnosti života ve stáří. Soubor a metoda: 252 osob ve věku 75-98 let z 16 lokalit v České republice.
Senioři žili doma, v domovech pro seniory nebo v LDN a NNP. Smysl života byl zkoumán Logo-testem, deprese Geriatrickou škálou deprese-15.
Byly zjišťovány i sociodemografické charakteristiky respondentů. Hypotéza: Deprese významně ovlivňuje míru smysluplnosti života ve stáří.
Statistická analýza: Použity byly metody deskriptivní statistiky, χ2 test nezávislosti s hladinou významnosti α = 0,05, analýza rozptylu One-Way ANOVA, Bonferroniho korekce významnosti a regresní analýza. Výsledky: V předkládané studii bylo v souboru seniorů starších 75 let více osob s vysokou úrovní smyslu života než v zahraničních populačních normách Logo-testu.
Celkový skór Logo-testu (míra smysluplnosti života) v našem souboru byl 10,04 +- 4,62 (stupnice 0-42). Nízká míra smysluplnosti života byla zjištěna u seniorů vyššího věku, u těch, kteří měli nižší vzdělání, původně vykonávali dělnickou nebo úřednickou profesi a u osamělých a nesoběstačných starých lidí.
Průměrný GDS skór (míra deprese) byl 4,19 +- 3,51 (škála 0-15). Přítomnost deprese významně souvisela s původní profesí a nesoběstačností.
Nejsilnějším prediktorem nízké úrovně smysluplnosti života byla deprese. Pro muže byla důležitá původní profese.
Ostatní demografické proměnné zkoumané v této studii vysvětlují jen malé procento variability. Omezení studie: Nebyla zkoumána léčba seniorů antidepresivy.