Nádorový růst můžeme definovat jako proliferaci, která se vymkla zákonitostem zdravých tkání. V průběhu růstu n ádoru pravidelně dochází k mutacím odpovědným za vznik nových klonů. Čím větší je nádor, tím větší je genetická labilita a výraznější nesourodost nádorové populace.
Mutované klony jeví zpravidla větší proliferační aktivitu a postupně nabývají v nádorové populaci převahu, mají výraznější tendenci k metastazování a jejich citlivost k protinádorové léčbě bývá omezená. Histologická verifikace s podrobným imunohistochemickým vyšetřením je pro podání cílené léčby nezbytnou nutností.
V článku jsou uvedeny tři kasuistiky, na nichž je překvapivý, klinicky málo očekávaný histologický nález demonstrován.