Příspěvek se zabývá současným stavem v oblasti vzdělávání ředitelů škol v České republice. Východiskem je analytický popis současného stavu a pojmenování determinant.
Empirická část se věnuje komparaci závěrů dílčích šetření, z níž vyplývá posun názorů ředitelů škol na potřebný obsah jejich vzdělávání. Je založena na dotazníkovém šetření názorů tří skupin účastníků vzdělávacích programů pro řídící pracovníky, které je doplněno kvantitativními rozhovory s účastníky metodou ohniskových skupin.
Studie si klade otázku, zda jsou ředitelé škol adekvátně připravováni. Ukazuje se, že některá témata nejsou v současném pojetí dostatečně zastoupena a že systém zastarává.