Abstrakt
Řada studií z posledních let ukazuje, že u člověka hrají při výběru partnera důležitou roli fyzické i osobnostní aspekty. Ukazuje se, že jedinci si vybírají partnery s vlastnostmi, kteří jsou podobní jim samotným (teorie homogamie), nebo kteří jsou odlišní (teorie komplementarity).
Tyto strategie výběru partnera mají vliv na délku trvání či spokojenost v daném partnerství. Podle rozšířeného stereotypu se homosexuální páry vyznačují komplementaritou v genderových rolích.
V předchozí studii zaměřené na preference partnerů u homosexuálních jedinců se ukázalo, že preference partnerů u homosexuálních mužů závisí na jejich vlastní pohlavní roli či maskulinitě-femininitě: homosexuální muži označující se za maskulinní měli větší tendenci ve srovnání s femininními homosexuály klást důraz na partnerovu maskulinitu. Hlavním cílem studie bylo testovat roli homogamie a komplementarity v dlouhodobých partnerstvích homosexuálních mužů se zaměřením na osobnostní charakteristiky.
Výzkumu se zúčastnilo 40 homosexuálních mužů (průměrný věk 24,2, SD = 4,6) a jejich dlouhodobí partneři (průměrný věk 27,4, SD = 5,2). Všichni účastníci vyplnili anonymní soubor dotazníků zaměřených na strukturu jejich osobnosti (NEO-PIR), kvalitu současného partnerského soužití (Spanierův test dyadického přizpůsobení (DAS)), maskulinitu-femininitu (Lippův dotazník na preference zaměstnání a koníčků) a sociosexualitu (Revidovaný inventář sociosexuální orientace).