Čeština počátku 21. století se vyznačuje procesy kulturní a společenské globalizace a intelektualizací jazyků (a to zejména v jejich lexikální rovině). Příspěvek se zabývá jazykovým systémem češtiny v jeho funkci cizího dorozumívacího prostředku.
Z toho hlediska posuzujeme oblasti současné komunikace a jim odpovídající požadované jazykové dovednosti, k nimž jsou vedeni studenti ve výuce češtiny jako cizího jazyka. Zabýváme se proto mj. tím, do jaké míry je užívání češtiny pro zahraniční studenty přirozené, jaké jsou jejich zdroje jazykových informací, možnosti interakce s rodilými mluvčími češtiny i jejich motivace ke studiu češtiny.
Výběr relevantní metodologie výuky ilustrujeme na autentických příkladech z výuky češtiny jako cizícho jazyka pro korejské studenty.