Autor analyzuje velmi podstatný avšak nevyřešený problém spočívající v tom, zda a v kladném případě za jakých předpokladů a v jakém rozsahu odpovídá stát za škodu způsobenou zákony jeho parlamentu. Již na základě rozboru vývoje odpovědnosti veřejného sektoru, kde bylo v posledních 50 letech dosaženo obecně značného pokroku - od absolutní imunity až po striktní odpovědnost - dochází k závěru, že stát by měl mít subjektivní odpovědnost i za škodu, jež byla způsobena jeho legislativními akty.