Abstrakt
Nastupující žák do základní školy přichází z předchozího období s přirozeně rozvinutými jazykovými dovednostmi. Je úkolem vzdělávání, aby své zkušenosti zúročil při vytváření obecně platných jazykových zákonitostí, konkrétně zákonitostí, které se uplatňují ve výuce českého jazyka.
Kapitola kolektivní monografie se zabývá možnostmi sledování prekonceptů v českém jazyce jako východiska pro uplatňování konstruktivistických přístupů v didaktice českého jazyka. Jejím cílem je dát první podněty pro poznávání žákovských prekonceptů v jazykovém systému.
Zabývá se tím, co prekoncepce jsou a také jak do nich vstupuje dosažená úroveň kognitivního a jazykového vývoje dítěte. Upozorňuje na úskalí při poznávání dětských představ a načrtává možné metody jejich poznávání.
Věnuje se neverbálním diagnostickým prostředkům v poznávání prekonceptů v oblasti jazyka (hra, kresba, grafické produkty, manipulační činnosti) a prostředkům verbálním (vyprávění, rozhovor, písemné produkty), které se mohou stát výchozím pro výzkum v této oblasti.