Abstrakt
Příspěvek se zabývá změnou přístupu k vizuální kultuře během uplynulých dvaceti let. Internet na jednu stranu vytváří virtuální prostředí, náchylné k relativizaci kulturních hodnot, na druhou stranu však digitalizací významných děl světového kulturního dědictví poskytuje znamenité prostředky pro pedagogickou práci.
Principy moderní výtvarné výchovy dosud stále stojí na zásadách, které před devadesáti lety vnesl do profesionální umělecké průpravy pověstný "Vorkurs" Bauhausu. Učíme děti zacházet s materiály a využívat stále širší škálu technik, ale neposkytujeme jim potřebná vodítka pro orientaci ve světě vizuální kultury.
Díky kvalitativně novým technickým prostředkům lze utvářet myšlenkové struktury, do jejichž rámce si budou děti schopny samy zařadit nejen obsah výuky, ale také poznatky, které získají z vlastní iniciativy mimo její rámec.