Čtyřicet čtyři let po úmrtí André Bretona, devadesát let po jeho vstupu do dějin literatury, vyšel první český knižní výbor z jeho poezie - básně nově přeložené editorem svazku Petrem Králem. Ten je rovněž básníkem, v 60. letech působil v post-surrealistickém okruhu kolem Vratislava Effenbergera, a jeho básnické vidění, jeho preference, se ve slabé míře projevily nejen ve výběru textů, ale též v tendenci akcentovat při převodu spíše civilnější polohy obraznosti, respektive autorovu otevřenost subtilním, neefektním událostem (každodennímu "zázračnu") - proti všemu, co z A.B. činilo příslovečného "papeže" surreslismu.
Na jisté programovosti se tento přístup zdá nabývat i díky (s přihlédnutím k) překladatelově esejistickém doslovu. Vedle něho je výbor vybaven poznámkovým aparátem, obsahujícím filologicky i motivologicky založené komentáře k některým obrazům v jednotlivých b ásních.