PSYCHOMOTORIKA A SEBEOBRANA JAKO EFEKTIVNÍ POHYBOVÁ INTERVENCE OVLIVŇUJÍCÍ POZORNOST ADOLESCENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM
Abstrakt
Článek se zabývá problematikou rozvoje pozornosti u adolescentů se sluchovým postižením v období adolescence prostřednictvím speciálního pohybového programu. Cílem výzkumu bylo ovlivnit specifickým sportovně pohybovým programem pozornost u mládeže se sluchovým postižením.
V rámci metodiky práce byl zvolen základní empirický postup prostřednictvím jednoduchého experimentu. Hlavním experimentálním činitelem byl pohybový program, který se skládal ze základů sebeobrany a psychomotoriky.
V rámci metodiky zjišťování úrovně pozornosti, byl použit Test pozornosti (Bakalář 1987). Vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno základními statistickými metodami, protože testy normality (Shapiro-Wilcoxonův a Kolmogorov-Smirnovův) zamítly hypotézu o normalitě dat, proto byly používány neparametrické testy.
Pro zjištění rozdílu mezi pre a post-testem byl použitý Wilcoxonův neparametrický t-test pro závislá pozorování. Stanovená hypotéza, že vlivem intervenčního programu se zvýší úroveň pozornosti u experimentální skupiny adolescentů se sluchovým postižením, byla potvrzena.
Výzkum potvrdil předpoklad, že základy sebeobrany a psychomotoriky mají signifikantní vliv na rozvoj pozornosti u vybrané skupiny adolescentů se sluchovým postižením.