Abstrakt
Článek analyzuje sportovní výkon čtyř modifikací triatlonu: sprintu, krátkého, dlouhého a terénního závodu. Jako zdrojová data byly použity výsledky prvních 30 klasifikovaných závodníků v cíli v kategorii elite muži.
Pro analýzu vztahů jednotlivých částí triatlonu byl vzhledem k výsledkům testů normality použit Spearmanův korelační koeficient. Analýza odhalila nejvyšší korelace mezi plaváním a celkovým výkonem u dlouhého triatlonu (0,469), nejnižší u sprint triatlonu.
Mezi cyklistickou částí a celkovým výkonem byl nejtěsnější vztah u terénního triatlonu (0,802), nejnižší hodnoty byly zjištěny u sprint triatlonu (-0,046). Analýza vztahů posledních běžeckých částí triatlonu a celkového výkonu potvrdila očekávané velmi vysoké korelace a nejvyšší hodnoty byly zjištěny u dlouhého triatlonu (1,000), nejnižší u terénního triatlonu (0,787).
Ukazuje se, že v triatlonových modifikacích je význam jednotlivých částí pro celkový výsledek odlišný, byť jejich procentuální zastoupení je u všech modifikací podobné.