Abstrakt
Přes řadu výhrad a nedostatků jsou zveřejňované mezinárodní žebříčky vysokých škol dosud jediné seriózní pokusy o zjišťování, hodnocení a měření kvality na mezinárodní úrovni. Navíc u žebříčků dochází k postupnému zdokonalování metodologie i sběru dat a vzhledem k tomu, že jsou aktualizovány pravidelně každý rok, umožňují také důležité a cenné srovnání v čase.
Dělat na základě výsledků žebříčků rychlé a jednoduché závěry je sice zvláště pro politiky velmi lákavé - a často to také dělají, ale zároveň většinou zavádějící a dokonce nebezpečné. Umístění jednotlivých vysokých škol, stejně jako jejich příčiny a souvislosti lze totiž objasnit až při dobré znalosti metodologie hodnocení.
Proto je třeba podívat se nejen na celkové výsledky a například pozici alma mater, ale také na méně viditelnou tvář žebříčků a na způsoby, jak jsou vytvářeny. Nový impuls dostávají diskuse o žebříčcích vysokých škol, jejich relevanci a využití každým rokem, a to poté, kdy jsou v průběhu srpna až října nejvýznamnější z nich postupně zveřejňovány.
Následující studie přináší popisy a rozbory výsledků a metodik čtyř vybraných nejvýznamnějších světových žebříčků. Prvním z nich je šanghajský Academic Ranking of World Universities (ARWU), jehož výsledky za rok 2012 (jubilejní desáté vydání) byly zveřejněny 15. srpna 2012.
V pořadí druhý je žebříček QS World University Rankings (QS), jehož poslední výsledky byly zveřejněny 11. září 2012 v irském Dublinu. Třetím je Times Higher Education World University Rankings (THE), který aktuální výsledky oznámil 3. října 2012 a čtvrtým SCImago Institutions Rankings (SCImago), který se neprofiluje jako klasický žebříček, ale spíše jako databáze informací o vědecké a výzkumné činnosti vysokých škol.