Abstrakt
Vývoj, krize a následný úpadek římské říše jsou témata, kterým se badatelé věnují již od samého sklonku starověku. Příspěvek hodnotí tuto problematiku z odlišného pohledu: pozornost zaměřuje na obecnější vnímání krize a úpadku v římském období i na jejich kořeny.
Několik případů krizových situací z okrajových oblastí římského světa (rýnské a dunajské provincie) a Egypta (Západní poušť) a jejich analýza z pohledu archeologie je východiskem pro hodnocení přelomového období konce starověku a počátku středověku.