Abstrakt
V první části článku autor obhajuje pojem instrumentální rozum. Žijeme sice ve věku plurality, v němž vládne tendence klást všechny typy racionalit na stejnou rovinu, ale je tu racionalita, která má jedinečné postavení: instrumentální racionalita. V článku se pak zkoumají lukácsovské kořeny tohoto pojmu a jeho rozvedení Adornem a Horkheimerem.
V druhé části se poukazuje na současnou proměnu instrumentálního rozumu, kterou uvedení autoři již nezachytili. Instrumentální rozum se proměnil tak, že se v něm spojuje několik zdánlivě nesoudržných prvků: postmoderní ne-předmětnost, sociální a ekologická normativita, a zvěcněné imperativy kapitalismu.
Autor tento útvar nazývá nad-instrumentálně instrumentálním rozumem. V závěru článku se zabývá otázkou, jak jeho neinstrumentální složku osvobodit od jeho složky instrumentální.