Abstrakt
Pohybová aktivita do určité míry ovlivňuje tělesné složení a stavbu těla. Záleží především na druhu sportovní zátěže a na sportovní specializaci konkrétního jedince.
Obecně platí, že čím delší dobu se jedinec danému sportu věnuje, tím je toto ovlivnění vyšší. Vrcholoví sportovci tedy z tohoto pohledu vytvářejí selektovanou skupinu jedinců s typickými somatickými znaky charakteristickými pro daný sport (Přidalová & Zapletalová 1997).
Cílem této studie bylo zjistit tělesné složení předních českých závodníků v řecko-římském zápase. Dále jsme zjišťovali segmentální rozložení tekutin v těle u jednotlivých probandů a tím tedy vliv zápasu na symetrický rozvoj těla.
Celkem bylo otestováno 12 probandů v průměrném věku 22,0 +- 5,8 let. Tělesné složení i segmentální rozložení tekutin jsme zjišťovali pomocí multifrekvenčního bioimpedančního analyzéru InBody 3.0.
Získaná data ukazují na vysoké zastoupení aktivní hmoty (FFM) a buněčné hmoty (BCM) a zároveň nízké zastoupení neaktivní tukové hmoty (FM) v porovnání s běžnou populací. Zjištěná byla vysoká afinita buněčné hmoty (BCM) k bazálnímu metabolismu (BMR) (r = 0,910).
Na základě našich výsledků můžeme konstatovat, že zápas je vhodná sportovní aktivita pro rozvoj svalstva celého těla a tento rozvoj je symetrický pro obě poloviny těla. Při porovnání s normami pro běžnou populaci jsme zjistili vysoké zastoupení svalové hmoty na horních končetinách a také v oblasti trupu.