Příspěvek se věnuje raněnovověkým rukopisům z oboru přírodní filozofie, hermetismu a přírodních věd, jež byly zjištěny v rámci soupisových prací na Repertoriu rukopisů 17. a 18. stol. z muzejních sbírek v Čechách. Tyto rukopisy představují zajímavý doklad vlivu a recepce zmíněných nauk v raněnovověkých Čechách - a to často i mimo pražské centrum - a představují tak zajímavý pramen k intelektuálním dějinám českých zemí.
V centru pozornosti příspěvku stojí především hermetické (zvláště alchymistické) rukopisy. Jelikož však v předmětném období neexistovala ostrá hranice mezi hermetismem a jinými obory, věnuje se autor v první části příspěvku nejprve těmto, co do tematiky pomezním, hraničním oblastem, které se snaží typizovat.
Tak vykrystalizují tři typické oblasti, ve kterých dochází k prolínání hermetických nauk s jinými disciplínami, konkrétně oblast přírodní filozofie, rodících se moderních přírodních věd a medicíny, resp. farmacie. Každá z těchto oblastí je dokladována příklady jednotlivých rukopisů.
V druhé části se pak již pozornost soustředí na bližší představení tří vybraných jednoznačně alchymistických rukopisů: 1) český svod alchymistických receptů a návodů sestavený neznámým písařem na konci 17. stol. z Regionálního muzea v Chrudimi, 2) sborník opisů německých překladů různých hermetických spisů (mj. N.
Falamela) z poč. 18. stol. z Českého muzea stříbra v Kutné Hoře, 3) kodex opisů děl tak řečeného fr. Basilea Valentina pořízený v letech 1736-1737 v Polici nad Metují z Městského muzea v Novém Bydžově.