Abstrakt
Studie popisuje, jak od prvních zmínek cestovatelů a misionářů postupně vznikal náš obraz mandejství coby gnostického náboženství kladoucího důraz na baptistické praktiky. Většina textu se zaměřuje na konstrukci tohoto obrazu, v závěru jsou naznačeny některé možnosti jeho dekonstrukce.
Autor ukazuje jako dominující tendenci bádání jeho zaměření na problematiku původu mandejství. Toto historické zaměření mandeistiky se projevuje i v absenci analýz, které by vycházely z vlastních terénních výzkumů badatelů a využívaly nativní reflexi (s výjimkou Drowerové).
Předmětem autorovy kritiky je i v moderních textech obvyklá praxe prezentovat mandejskou "současnost" na základě popisů Drowerové z první třetiny 20. stol. Přitom komunita prošla právě v období, které následovalo po jejím pobytu v Iráku, zásadními změnami.
Za nejdůležitější tendence v současném bádání autor považuje o filologické argumenty opřenou kritiku "západního" původu mandejství (Ch. Müller-Kessler) a výzkumy kolofonů mandejských textů (J.J.
Buckley).