Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit vliv dvou edukačně-kompenzačních pohybových programů na pohyblivost axiálního systému, funkční stav a aktivitu onemocnění (včetně aktivity zánětlivého procesu) u jedinců s ankylozující spondylitidou. Metody: Výzkumu se zúčastnili muži i ženy navštěvující ambulantně Revmatologický ústav v Praze.
Tento reprezentativní výběr (n ═ 38) byl tvořen respondenty, kteří byli randomizovaně přiřazeni do tří skupin: 1. experimentální skupina (n ═ 13) absolvovala edukačně-kompenzační pohybový program v tělocvičně skupinovou formou (2x týdně) a navíc edukačně-kompenzační pohybový program formou skupinové hydrokinezioterapie (1x týdně); 2. experimentální skupina (n ═ 13) absolvovala shodný edukačně-kompenzační pohybový program v tělocvičně skupinovou formou (2x týdně); skupina kontrolní (n ═ 12) neabsolvovala žádnou vedenou pohybovou intervenci, ale mohla využít tzv. "pasivní" procedury z fyzikální terapie (např. z vodoléčby či elektroléčby). Experiment byl zaměřen na tři hlavní výstupní proměnné: pohyblivost axiálního systému, funkční stav a aktivitu onemocnění včetně posouzení aktivity zánětlivého procesu.
Pro pohyblivost axiálního systému byly zvoleny měřicí metody: Bath ankylosing spondylitis metrology index - měření pohyblivosti pěti parametrů (cervikální rotace, tragus ke stěně, modifikovaná Schoberova distance, lateroflexe bederní páteře, intermaleolární distance) a expanze hrudníku. Funkční stav byl hodnocen standardizovaným dotazníkem - Bath ankylosing spondylitis functional index.
Aktivita onemocnění byla hodnocena dotazníkem - Bath ankylosing spondylitis disease activity index. Aktivita zánětlivého procesu byla posouzena objektivně 2x, a to na začátku a po třech měsících u 1. a 2. experimentální skupiny, a její hodnota byla získána laboratorními testy odběrem z krevních vzorků na reaktanty akutní fáze (C-reaktivní protein, sedimentace erytrocytů) a jiné zánětlivé parametry - adipocytokiny (resistin, leptin, adiponectin, visfatin).