Článek se na základě retrospektivní výstavy lounského poválečného umělce Vladislava Mirvalda snaží napomoci lepšímu docenění uměleckého významu tohoto originálního tvůrce. Je charakterizován jako neúnavný experimentátor, modernisticky zaujatý vlastními formálními prostředky výtvarného umění, které rozvíjel především v podobách lettrismu, op artu, konkrétismu a geometrické abstrakce.