Pohybový aparát člověka odpovídá na hypo i hyperkinetické zatěžování změnami reologických vlastností pojivových tkání. Využitím adekvátních metodik jako je např. denzitometrie pro určování BMD, TVS pro identifikaci změn reologie IVD resp. axiálního systému apod. jsou identifikátory těchto změn použity pro klasifikaci, prevenci i terapii důsledků extrémních pohybových režimů.
Využívají se i při simulaci odezvy tkání na zátěžové režimy s implikací do prognóz vlastností těchto tkání a nap ř. v oblasti operačních i postoperačních režimů.