Abstrakt
Ohledně výběru partnera byly postulovány dvě teorie zaměřující se na specifické mechanismy, jež mohou hrát klíčovou roli při výběru partnera. Podle teorie homogamie si lidé vybírají partnery, kteří jsou jim v základních charakteristikách podobní.
Podle teorie komplementarity si lidé vybírají partnery na základě opačných osobnostních charakteristik. Hlavním cílem studie bylo testovat roli homogamie a komplementarity v dlouhodobých partnerstvích homosexuálních mužů se zaměřením na osobnostní charakteristiky.
Výzkumu se zúčastnilo 40 homosexuálních mužů (průměrný věk 24,2, SD = 4,6) a jejich dlouhodobí partneři (průměrný věk 27,4, SD = 5,2). Všichni účastníci vyplnili anonymní soubor dotazníků (NEO pětifaktorový osobnostní inventář, Spanierův dotazník partnerské přizpůsobivosti, dotazník zaměřený na genderovou diagnosticitu a revidovaný dotazník sociosexuální orientace).
Každý dotazník byl vyhodnocován samostatně. Jednotlivé výsledky respondentů a jejich participantů byly porovnány v rámci korelační analýzy.
Následně byla pomocí korelační analýzy a pomocí ANOVY testována souvislost mezi podobností párů a celkovou partnerskou spokojeností. Výsledky ukázaly, že větší podobnost páru ve váze a v míře BMI predikuje větší partnerskou spokojenost ve vztahu.
Dále byla prokázána komplementarita v sexuálních rolích. Ukázalo se také, že homosexuální páry se shodovaly ve věku, v povolání a v míře extraverze a vykazovaly stejnou míru celkové partnerské spokojenosti a sociosexuality.