Abstrakt
V článku jsou na základě experimentálních dat dostupných v literatuře shrnuty současné znalosti ohledně anizotropního chování jemnozrnných zemin. Nejprve je předložena obecná forma anizotropní matice tuhosti, na jejímž základě je vyvinuta metodika kalibrování jednotlivých proměnných.
Demonstruje se, že plná experimentální kalibrace všech parametrů anizotropní matice tuhosti předpokládá nestandardně rozsáhlý experimentální program zahrnující měření smykové tuhosti průchodem smykových vln v různých směrech a triaxiální zkoušky s lokálními snímači deformace při různých drahách napětí. Jako alternativa k těmto měřením jsou navrženy empirické vztahy, které lze využít pro přibližný odhad koeficientů anizotropie na základě znalosti poměru smykových modulů.
V další části článku shrnujeme závislost členů vystupujících v matici tuhosti na stavových proměnných. Ukazuje se, že koeficienty anizotropie lze v případě jemnozrnných zemin (na rozdíl od písků) uvažovat jako konstanty nezávislé na stavu.
Stejné platí o Poissonových číslech. Nutné je uvažovat závislosti modulů na napětí a na čísle pórovitosti, přičemž se ukazuje, že vliv napjatosti se omezuje na vliv středního napětí (a není nutno zohledňovat hodnotu napětí deviátorového).
Výsledný navržený model bude využit jako komponenta pokročilejších nelineárních modelů pro chování jemnozrnných zemin v rozsahu velmi malých až velkých přetvoření.