Abstrakt
Soustava žánrů není vybudována na formálních pravidlech, nýbrž na systémových předpokladech. V literárněhistorické praxi se podle autorova názoru objevily čtyři možnosti systémového přístupu k soustavě žánrů: 1. metafyzický (zejména v klasicismu 17. století); 2. ontologický (u Aristotela v teorii tragédie, u Georga Lukácse v rané teorii románu); 3. komunikativní (u André Jollese a Michaila Bachtina); 4. sociálně funkční (u Ludwiga Schückinga a Borise Ejchenbauma).