Příspěvek je ilustrací provázanosti psychických, tělesných a řečových procesů MINUS SIGN jednoho z principů kognitivního přístupu k jazyku. Reálnost této teze představujeme na několika příkladech autentického dialogického jednání, jehož podstatou je vnitřní dialog, při kterém člověk spontánně jedná (pohybem, hlasem, řečí) sám se sebou a své jednání reflektuje.
Jedná se o zcela přirozenou aktivitu, kterou se projevuje každý z nás, byť si ji většinou neuvědomuje. Při komunikaci se sebou samým, zejména při její reflexi, se vyjevuje, jak své tělo a emoce vnímáme, jak na ně bezprostředně reagujeme MINUS SIGN řečí, hlasem i tělesný pohyby.
Výrazem těchto tělesných a řečových projevů jsou konceptuální (představová) schémata, která jsou vnějšímu pozorovateli přístupná prostřednictvím (psycho)somatické frazeologie. Na příkladech těchto projevů chceme ukázat živost kognitivistické teze: řeč vychází z našeho těla.