V období let 1948 až 1989 vybudovala koexistence dvou mediálních paradigmat ve veřejném prostoru speciální užívání mediálních informací. Procesy probíhající v hloubkové a v povrchové struktuře, jež modifikují mediální informace, jsou předmětem zájmu tohoto článku.
Hloubkové syntaktické a sémantické, povrchové narativní a diskursivní operace dominující informace vstupující do veřejné sféry prostřednictvím médií snižují entropii za předpokladu, že v mediálním diskursu koexistují dvě mediální paradigmata, jak tomu bylo v letech 1948 až 1989 v Československu. Do dialektických vztahů vstoupilo tzv. sovětské mediální paradigma s libertariánským paradigmatem, výsledkem čehož byla racionální a hierarchická strukturace mediálního diskursu.
Ztráta jednoho z paradigmat přinesla novou vlnu entropie a vyústila v „nesnesitelnou lehkost bytí“.