Abstrakt
Od řady českých adjektiv se tvoří jak adverbium s příponou -e, tak adverbium s příponou -o, př. deštivý – deštivě/deštivo, drahý – draze/draho. Deadjektivní adverbia s příponou -o často vystupují jako součást verbonominálního predikátu se slovesem být v neosobních konstrukcích, některá z nich se na tuto větněčlenskou funkci dokonce omezují (př. na horách bylo deštivo), jiná plní kromě této funkce i funkce jiné (srov. je tam draho vs. přišlo ho to draho).
Predikativní funkce deadjektivních adverbií na -o se stala hlavním argumentem pro úvahy o vyčlenění těchto adverbií (spolu s dalšími výrazy) jako samostatného slovního druhu, tzv. predikativ. V příspěvku probíráme syntaktické a sémantické vlastnosti těchto adverbií na -o na základě aktuálního korpusového materiálu.
Jako výhodnější se ukazuje popisovat tato adverbia jako samostatné lexikální jednotky, nikoli jako skupinu.