Abstrakt
Kněžská teologie, poskytující pravidla pro přístup ke Svatému, byla konfrontována již v době formování kánonu prorockou teologií vyučující proměnu srdce. Po zničení Jeruzalémského chrámu rostly rozdíly mezi Rabínským judaizmem a křesťanstvím v chápání rituálních zákonů.
Na jednu stranu rabínský judaizmus precizoval všechny rituální požadavky, stavějíc téměř plot okolo Tóry, na druhou stranu křesťanství zcela rituální zákony opouští a spíše definuje etické zásady. První nekanonický křesťanský autor, který reflektuje rituální zákony, je autor Barnabášovy epištoly, datované ke konci prvního století.
Jako první se pokouší o křesťanské přístup k vysvětletní potravinových zákonů, držení Sabatu a významu Chrámu. V souladu s helenistickým judaizmem je jeho př ístup alegorický.
Nárokuje si nalezení pravého významu těchto zákonů.