Abstrakt
Článek je věnován civilní teologii, čili tématu, které dnes opomíjí teologie i sociologie náboženství. Stručně přibližuje jeho historii (Varrus, Vico, Rousseau) a představuje koncept civil religion Roberta Bellaha.
Základní teze zní: v českém prostředí se od přelomu 19. a 20. století etabloval diskurz, který se pozoruhodným způsobem podobá Bellahovu civil religion. Toto české civilní náboženství se opírá o polo-sekularizované kategorie Pravdy a Spravedlnosti a projevuje se pouze situačně.
Na rovině epistemologie se promítá do očekávání, která chová minoritní část veřejnosti vůči politikům. S touto kulturní praxí konverguje i jeden z proudů evangelického myšlení, což je ilustrováno rétorikou faráře Českobratrské církve evangelické Jakuba S.
Trojana.