Článek v teoretické rovině předkládá k debatě problematiku závaznosti kanonického práva římskokatolické církve vůči třetím osobám, zvláště v souvislosti s církevními restitucemi. Vztah vnitřních předpisů církví, které jsou registrovány u Ministerstva kultury ČR, a předpisů České republiky, je vztahem dosud ne plně probádaným.
Zatímco dříve zájem o korelaci těchto předpisů nebyl ze strany advokacie příliš častý, v souvislosti s církevními restitucemi nabývá na aktuálnosti. Autor článku se snaží dojít k závěru, zda porušení kanonických norem může způsobit neplatnost právního úkonu dle norem České republiky.
Závěr článku není jednoznačný, protože chybí jakékoliv rozhodnutí Ústavního soudu ČR v tomto explicitním směru. Autor se však přiklání k závěru, že porušení kanonických norem římskokatolické církve může vést k relativní neplatnosti právního úkonu dle právních norem České republiky.