Abstrakt
Jakožto sociologové zajímající se o vztahy mezi expertízou a politikou jsme studovali procesy implementace evropských směrnic o přírodních stanovištích a divoké fauně a floře (92/43/EEC) a o ochraně divokého ptactva (79/409/EEC) v ČR - tzv. projekt Natura 2000. Zaměřili jsme se na různé praktiky mapování české přírody - tedy na to, jak vznikaly národní seznamy přírodních stanovišť celoevropského významu a jak byly probírány s veřejností.
Studovali jsme také, jak byl projekt Natura 2000 tvarován různými aktéry, takže jej bylo možné spojovat s různými plány a záměry (přesahujícími rámec samotné Natury 2000). Díky tomu bylo do projektu zahrnuta řada kompromisů, často na první pohled problematických, avšak zároveň takových, které umožnily celý projekt rozumně sdílet environmentalisty, aktivisty, úřeníky a vědci různých oborů.
Narozdíl od Francie proběhla implementace Natury 2000 v ČR celkem hladce, a to jako ryze odborně založený projekt. Tento úspěch se pokoušíme vysvětlit poukazy na politickou kulturu a další souvislosti.
Ukazujeme, že ve skutečnosti procesy mapování nebyly až tak zcela apolitické a čistě expertní, jak by se mohlo zdát. Popisujeme řadu dílčích zájmů, politických kalkulací, evropských tlaků, organizačních kontextů, které do zdánlivě čistě vědeckého postupu zasahují.
Zároveň upozorňujeme, že tyto ne-zcela-vědecké prvky často nepůsobily proti vědecké kvalitě projektu, ale spíše ji posilovaly.