Podle stávajících poznatků je depresívní porucha významně ovlivněna působením stresu, který má často za následek dysregulaci neuroendokrinní, imunitní a celou řadu dalších neurobiologických a psychologických změn. Jednou z častých změn, která probíhá na úrovni neuroendokrinní je porucha vztahu mezi strukturami hypothalamu, hypofýzy a nadledvinek, tzv. hypothalamo-hypofyzo-adrenální osy (HPA).
Moderní poznatky také ukazují, že stres, zvlášť ve spojení s traumatickými prožitky může být příčinou poškození hippocampu, a to především působením glukokortikoidů, které vede k dezintegraci neurochemické, neuroendokrinní a kognitivní odpovědi na stres, a také k dezintegraci paměťových procesů. Jedním z důsledků těchto procesů jsou disociativní symptomy projevující se jak u deprese, tak i dalších psychol. poruch.
Cílem studie je hledat vztah mezi bazální hladinou kortizolu v séru a disociativními symptomy.