Hlavním rysem volumetrických studií amygdaly je široký rozptyl objemu kolísajícímu mezi 1 a 4 cm3. Cílem naší studie bylo stanovení objemu amygdaly na základě její cytoarchitektoniky.
V měřeních jsme odlišně definovali přední pól amygdaly (rozšířením o area amygdalaris anterior a area preamygdalaris) oproti klasickým hranicím amygdaly. Amygdalární objem jsme jsme stanovovali podle vzorce (S1 + S2 +…+Sn) l F , kde 'S' představuje velikost amygdaly v řezu, 'l' je vzdálenost mezi řezy a 'F' je faktor smrštění (10%).
Objem klasické amygdaly je 1,24 cm3 (SD=0,14), objem amygdaly s rozšířeným předním polem je 1,63 cm3 (SD=0,2). Nenalezli jsme žádné interhemisferické nebo intersexuální nebo věkové rozdíly mezi oběma způsoby měření.