Abstrakt
Historie jaterních chorob začíná dávno ve starověku a pokračuje až do začátku 21. století. Staří Řekové považovali játra za místo tvorby krve a centrum emocí.
Fyziologický systém zavedený Galenem byl tradován až do 17. století. S nástupem renesance a obnovením možností vědeckého bádání se nejdůležitějším polem pro rozvoj mediciny stala anatomie.
V 17. století bylo po prvé upozorněno na vztah jaterních chorob s požíváním alkoholu. Saunders publikoval v r. 1797 po prvé poznatky o jaterních chorobách v angličtině.
V r. 1819 použil Laennec název cirhóza. S novými histologickými metodami bylo možno studovat detailní strukturu jaterní tkáně.
Během 19. století byla stará teorie „humorální patologie“ nahrazena teorií celulární. 20. století přineslo explozi našich poznatků o etiologii, patogenezi i terapeutických možnostech. Jako ve všech vědeckých polích většina poznatků byla objevena v posledních několika desetiletích.