Abstrakt
Potřeba prevence žilní trombózy vyplývá ze závažnosti komplikací tohoto onemocnění; v akutním stadiu je riziko embolie plicní, v pozdějším období jsou to projevy posttrombotického syndromu s rozvojem pokročilých stadií chronické žilní insuficience s kožními projevy, které mohou vyústit až ke vzniku bércového vředu. Jedním z rizikových faktorů žilní trombózy je oblenění krevního toku v žilách dolních končetin (DK) a toto je hlavní rizikový faktor, který způsobuje častější výskyt žilní trombózy u osob cestujících na velké vzdálenosti.
Strategie vhodných profylaktických opatření se odvíjí od stupně rizika vzniku žilní trombózy u každého jednotlivého pacienta s ohledem na přítomnost rizikových faktorů. Nefarmakologické postupy (režimová opatření, cvičení s DK, pitný režim) jsou dostačující u osob s nízkým nebo nulovým rizikem žilní trombózy.
Další preventivní opatření (elastická komprese DK, nebo dokonce farmakologická profylaxe) jsou na místě u osob se středním a vysokým rizikem tromboembolické nemoci (TEN). Účinek kombinování jednotlivých způsobů prevence se násobí, a je tudíž vhodný u osob se zvláště vysokým rizikem žilní trombózy.