Karcinom prostaty je celosvětově hlavní příčinou úmrtí mužů na nádorové onemocnění. Screeningové programy založené na testování prostataického specifického antigenu přinesly více otázek než odpovědí a měly za důsledek výrazné zvýšení incidence karcinomu prostaty.
Se screeningem karcinomu prostaty jsou úzce spjaty termíny nízkorizikový karcinom, nadbytečná diagnóza i nadbytečná léčba. Ve světle rozsáhlých epidemiologických studií byla do klinické praxe zavedena metoda pozorného vyčkávání s odloženou paliativní léčbou u starších pacientů.
Aktivní sledování je naproti tomu konzervativní postup vyhrazený spíše pro mladší pacienty s možností pozdější radikální léčby. Dlouhodobé randomizované studie v budoucnosti pravděpodobně potvrdí bezpečnost a proveditelnost této metody.