Provedli jsme desetiletou retrospektivní nerandomizovanou studii obsahující 147 pacientů s dlaždicobuněčným karcinomem dutiny ústní, jejichž léčba vyžadovala chirurgickou resekci, terapeutickou krční disekci a radioterapii. Porovnali jsme závislost 5-letého přežití na lokalizaci, velikost nádoru, infiltraci spádových uzlin, vzdálených metastázách, histopatologickém grade, radikalitě operace a invaze mandibuly nádorem.
Sledovalůi jsme relaps nádoru a jeho lokalizaci. 5-leté přežití bylo 26%. Nejlepšího výsledku dosahovali pacienti s karcinomem alveolárního výběžku, nejhorší ti, kteří měli nádor tvářové sliznice.
Přežití výrazně snižovala nedostatečná radikalita operačního výkonu s 85% relaspem. Nezanedbatelné množství pacientů s radikálním resekčním výkonem zemřelo do 3 měsíců po operaci.
V 55% mandibul nebyl nádor nalezen.