Izotypy antifosfolipidových protilátek a cílené autoantigenní podskupiny jako ukazatelé pro různé klinické projevy antifosfolipidového syndromu
Abstrakt
Vyšetřování isotypů antifosfolipidových protilátek (APLA) u pacientů s různými klinické projevy antifosfolipidového syndromu (APS). 568 pacientů, kteří měli pozitivní testy na APLA, byly vyhodnoceny retrospektivně. Protilátky proti kardiolipinu (ACL), beta-2-glykoproteinu-1 (AB2GP1), fosfatidylserinu (APSe), fosfatidylinositolu (API) a proti kyselině fosfatidové (APA) v podtřídách IgG a IgM byly stanoveny pomocí ELISA.
Během let byly opakovaně prokázány APLA pozitivní testy pouze u 61 jedinců (11 %) a splnili kritéria klasifikace APS. U 46 žen a 15 mužů s průměrným věkem 43±12: 13/61 pacientů prodělalo opakujícími se potraty, 35/61 pacientů mělo příznaky periferní žilní trombózy a 13/61 pacientů mělo příznaky arteriální trombózy v jiném místě.
U žen s opakujícími se potraty byly častější APLA v IgM, než APLA IgG a než APLA IgM/IgG-double pozitivní nález. V ostatních APS skupinách byla distribuce APLA isotypů rovnoměrná.
U APS pacientek s potraty byla koncentrace všech sledovaných APLA podstatně nižší než v ostatních skupinách. V logistické regresní analýze se ukázala kombinace AB2GP1+ACL a AB2GP1+APSe nejvyšší ve spojitosti s potraty.
Kombinace AB2GP1+ACL+APSe a AB2GP1+ACL+APA byla významně spojena s žilní trombózou. Zdá se, že kombinace různých isotypů antifosfolipidový protilátek zaměřených na autoantigenní podskupiny může být prediktorem různých klinických projevů APS.