Abstrakt
Založení dialyzačního cévního zkratu má lokální i systémové hemodynamické důsledky. Pokles lokální cévní rezistence vede k urychlení krevního toku, a tím dochází ke zvýšení smykového napětí na cévní stěnu.
To v konečném důsledku vede ke zvýšené produkci oxidu dusnatého, k dilataci přívodné tepny a ke zvýšení průtoku krve končetinou. Vysoký průtok může způsobit dekompenzaci chronického srdečního selhání, méně často hyperkinetické srdeční selhání.
Nejčastější lokální komplikací je ischemie končetiny se zkratem. Životnost nativního zkratu i zkratu s PTFE protézou je omezena tvorbou stenóz, které snižují průtok a zvyšují riziko akutní trombózy a zániku zkratu. Pravideln ý ultrasonografi cký screening umožňuje sledovat vývoj průtoku zkratem a kvantifi kaci stenóz, což napomáhá ke správnému načasování cévní intervence.
Komplexnost péče zajišťuje multioborová spolupráce na úrovni specializovaného centra, je snaha ji rozvíjet i na celorepublikové úrovni.