Abstrakt
Počet pacientů, kteří mají těžce poškozený mozek, neustále stoupá, a to zejména z důvodu rostoucího počtu dopravních prostředků a stále stoupající obliby rizikových "adrenalinových" sportů v rámci volného času. Počet zmíněných pacientů se rovněž zvyšuje díky značnému pokroku jak v urgentní neodkladné péči, tak i v intenzivní lékařské péči.
Pacienti s těžkým, dříve smrtelným, poškozením mozku často přežijí, nicméně mnohdy s těžkými funkčními následky. Z etických a zdravotně-politických důvodů je základním požadavkem, aby tito pacienti dosáhli po ukončení akutní lékařské péče co nejlepší kvality života a soběstačnosti, která by jim umožnila opět najít svoje místo ve společnosti.
V České republice je pro budoucí vývoj rehabilitace zásadní, aby byl vyvinut legislativně zakotvený fázový model komplexní neurorehabilitace. Komplexní neurorehabilitace začíná již v akutní fázi onemocnění a pokračuje ve speciálních neurorehabilitačních centrech až do doby, kdy je vhodné realizovat terapii v domácím prostředí.
Dobrým příkladem, jak organizovat rehabilitační proces, je takzvaný fázový model rehabilitace, který je praktikován již po řadu let ve Spolkové republice Německo. Fázový model zde napomohl optimalizovat strukturu rehabilitačních zařízení a umožnil transparenci rehabilitačního procesu.
Definice, do které fáze rehabilitace má být pacient přijat, jsou tady pevně stanovené a zařazení pacientů v rámci jednotlivých fází probíhá podle Barthelové indexu. Určena je také délka a intenzita terapie, podle níž se řídí i výška denních nákladů na rehabilitaci pacienta.
Hlavním přínosem tohoto modelu je možnost včasného startu rehabilitace, a to v mnoha případech již během akutní fáze onemocnění. Tím je zajištěna kontinuita a kvalita rehabilitačního procesu ve smyslu rehabilitačního řetězce.