Tato kniha mapuje historii lingvistických a sociálních praktik směrovaných na Romy v průběhu komunistického období a vysvětluje, jakým způsobem současná česká společnost vnímá a chápe romskou populaci prostřednictvím převzatých společenských, lékařských a právních názorů. Místo zaměření se na Romy jako objekty analýzy, tato kniha problematizuje předpokládané definice "romství" a "češství" v mainstreamové společnosti tím, že poukazuje na roli rozmanitých socialistických diskurzů v konstrukci Romů jako společensky deviantních a abnormálních.
Kniha také odkrýv á kontinuitu propojení etnické diskriminace, společenské deviace a občanství od 50. let 20. století do pádu komunismu, jež dovoluje klást si otázky, které si odborná literatura doposud nekladla.