Abstrakt
Diabetickou nefropatii, která postihuje přibližně 35 % nemocných s diabetes mellitus 1. i 2. typu, charakterizuje narůstající vylučování albuminu do moči, zvyšování krevního tlaku a postupné snižování funkce ledvin, které může vyústit až do chronického selhání ledvin. Léčba diabetické nefropatie zahrnuje dietní opatření, kontrolu glykémie,ovlivnění mikroalbuminurie či proteinurie a optimální kontrolu krevního tlaku.
Farmakologická blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron je léčbou prvé volby. Inhibitory ACE a antagonisté receptorů AT1 pro angiotenzin II (AT1 blokátory) mají četnými klinickými studiemi prokázané nefroprotektivní působení.
Včasná léčba incipientního stadia diabetické nefropatie (s regresí mikroalbuminurie) je prevencí vzniku a progrese manifestního diabetického postižení ledvin. Ukazatelem ú činné léčby většinou vyžadující kombinaci více léků je dosažení cílového krevního tlaku < 130/80 mmHg a snížení albuminurie či proteinurie o více než 50 %.