Abstrakt
Záměrem článku je pokus o prezentaci pojetí Husserlovy fenomenologie, kterou ve svých knihách, zejména v Proměnách fenomeologie, nabízí Ivan Blecha. Husserlova fenomenologie je v nich líčena z určitého hlediska, totiž jako filosofie umožňující určitý realismus.
Blechova pozice je proto charakterizována jako proměna Husserlovy fenomenologie akcentující určité realistické hledisko. Kritický rozbor několika momentů této koncepce je doplněn jednak exkursem do díla jednoho z prvních interpretů „jiného“, neklasického Husserla, jímž byl Ludwig Landgrebe, a jednak exkursem do díla M.
Merleau-Pontyho, které už není jen interpretací Husserla, ale krokem za něj směrem ke svébytnému pojetí fenomenologie. Podobnou tendenci nachází autor článku i v díle Ivana Blechy.