Publikace |
2008
Abstrakt
Záměrem článku je formulovat otázku po subjektivitě jevení.V prvním kroku jsou odlišeny dvě linie pojetí fenomenologie v širším slova smyslu, jednak Husserlovský přístup k fenoménům jakožto prožitkům, který pracuje s předpokladem bezprostřední danosti, a jednak Heideggerovská kritika tohoto přístupu, která v něm odhaluje metafyzický kartezianismus. Následuje pokus o charakteristiku dvou fenomenologií subjektivity jevení, intencionální a ne-intencionální fenomenologie (E.
Husserl a M. Henry).