Abstrakt
Kritické zamyšlení nad novým výstavním projektem galerie Futura, který má do budoucna konfrontovat umělecké postoje generačně vzdálených umělců v jednom společném prostoru. První výstava spojila ironicko-politickou instalaci Ivana Kafky (1952) a opartově-minimalistický zásah do prostoru Tomáše Svobody (1974).
Kritika se snaží odhalit klady i zápory tohoto podniku.