Abstrakt
Pruritus (svědění) byl definován jako nepříjemný pocit, který navozuje nutkání ke škrábání. Na vzniku a klinickém průběhu pruritu se podílejí neuromediátory v kůži, míše, hypotalamu a senzomotorické šedé kůře mozku.
Svědění se nově začíná chápat jako homeostatická emoce analogická pocitu bolesti, hladu nebo žízně. Pruritus symptomatický je příznakem mnoha kožních, interních, neurologických, onkologických, psychických onemocnění, reakcí na léky a histaminoliberatory z potravin i potravinových aditiv.
Pruritus esenciální označuje stavy svědění, u kterých je vyvolávající příčina neznámá. Diagnózu esenciálního pruritu je možno stanovit až po vyloučen í možných skrytých kauzálnch příčin, na základě opakovaného celkového vyšetření pacienta – klinického, laboratorního, histopatologikého.
Rozlišujeme pruritus lokální a generalizovaný, akutní a chronický. Léčba je lokální a celková.
Kvalita života nemocného pruritem je významně snížena